Anotace: Vydejte se na dobrodružnou cestu do světa, kde všichni rodiče spí a kde začíná nemilosrdný boj o přežití dětí ve světě ostatních dospělých...
Na úvod recenze bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Nesmírně si toho vážím.
Tahle kniha mě trochu mate, co se týče jejího určení. Fragment ji doporučuje pro věk 11+, bux.cz ji zařadil do beletrie pro dospělé, já sama jednoduše nevím. Zápletka je skutečně zajímavá. Rodiče z celého světa se jednou ráno prostě neprobudí. A to nejen lidé skutečně vychovávající své děti, ale všichni kdo kdy předali svůj genetický kód, muži i ženy. Jedná se o nevysvětlitelný fenomén a na nějakou dobu naprosto ochomí celou zemi. Brzy ale začnou záchrané práce všech bezdětných, kteří se snaží shromáždit co největší množství dětí, hlavně mladšího věku. Čtyři sourozenci, hlavní hrdinové Spícího města se ale rozhodnou své rodiče neopustit a zůstat skrytí v bytě. Jedná se o Kryštofa (15 let), Kristýnu a Emu (12 let) a nejmladšího Samuela (6 let). Ti se tedy zpočátku učí postarat se o sebe doma, nakoupit jídlo a uvařit, vyrovnat se s vypadávající elektřinou a nebezpečím číhajícím všude na ulici. Všichni drží pohromadě až dokud se nerozhodnou přecijen Samuela pro jeho vlastní bezpečí poslat s červeným křížem do nejbližší školy. Když ho ale zbývající sourozenci jdou navšívit a nenajdou ho, brzy se dovtípí, že Samuel byl ve skutečnosti unesen a rozhodnou se ho vydat hledat.
Od tohoto okamžiku sledujeme dvě dějové linie - Kryštofovo, Kristýnino a Emino pátrání a potom Samuelovy zážitky. Každá z nich má něco do sebe a děti zažívají skutečně mnohá dobrodružství. Setkávají se s hodnými lidmi, kteří se jim snaží pomoci, ale mnohem častěji s těmi zlými a sobeckými, kteří se je snaží jen využít. Přitom většina událostí je velice pravděpodobná a uskutečnitelná v podmínkách, ve kterých se svět ocitl. Některé situace jsou skutečně napínavé a vy netrpělivě otáčíte jednu stránku za druhou, abyste se dozvěděli jak celé dobrodružství dopadne. Probudí se rodiče? Najdou sourozenci malého Samuela?
Potud tedy mohu skutečně upřímně chválit. Postavy jsou popisovány velice reálně, jejich osobnost se s přibývajícími zkušenostmi vyvíjí, jejich chování se mění. Někdy jsou ufňukané jako malé děti kterými jsou a jindy dokáží skutečně silně vystupovat a postarat se jeden o druhého. Hlavně ze začátku ale působily poněkud zvláštně. Má teorie je, že autor, který sám má 4 děti, začal své hrdiny psát takové, jaké by si přál aby jeho děti byly, pokud by někdy musely čelit podobné situaci. Abych uvedla několik příkladů: šestiletý Samuel všem ostatním navrhne, aby si vyčistili zuby, Kryštof si nadšeně hraje se svými mladšími sourozenci, když si Kryštof hraje na počítači, po hodině ho vypne, protože tak to rodiče chtějí, ani jedno z dětí nemá ponětí co je to sex a jsou skutečně pohoršeny, pokud slyší někoho mluvit sprostě. Podobných příkladů v knize najdete spoustu a mě to skutečně přišlo poněkud zvláštní, protože sebevychovanější dítě se takhle prostě nechová.
Co se týče mého zmatení ohledně určení knihy. Příběh napovídá mladšímu věku čtenářů, stejně tak snaha poučovat čtenáře (Bůh je dobrý a postará se o vás, nedůvěřujte cizincům, starejte se o matičku Zemi, alkohol, cigarety a hrací automaty jsou špatné a mnoho dalšího) nebo ilustrace, kterých je kniha plná. Na druhou stranu ilustrace nejsou kreslené líbivým stylem, jako to bývá v knihách pro mladší čtenáře a vyjadřování autora je často trochu moc dospělé (např.: Kryštof, který rád přejímal zvyky druhých, čímž vyjdařoval touhu k někomu patřit - str. 33). Jednou za čas se v textu objeví podobný tip věty, který tam na první pohled rozhodně nepatří, alespoň pokud se má skutečně jednat o knihu pro jedenáctileté děti. To ale nemyslím vyloženě jako kritiku, jen mě to trochu mátlo.
Celkově za sebe musím označit knihu jako lepší průměr. Autor se velice dobře vypořádal s postavami hlavních hrdinů i těmi vedlejšími a dokázal napsat napínavé dobrodružství zasazené do současné České republiky. Dokonce se naprosto obešel bez fantasy prvků. Jediný trochu mimo tento svět je tajemný spánek, který všechny rodiče zasáhl, jinak je všechno naprosto obyčejné a všední a přesto zdaleka ne nudné. Opět si musím upravit názor na české autory, od kterých nikdy nečekám valnou kvalitu, ale kteří mě stále častěji příjemně překvapují. Martin Vopěnka chystá ještě dvě pokračování a to Spící spravedlnost a Spící tajemství. Druhý díl by měl vyjít v září letošního roku. Více o celé sérii se můžete dozvědět na webových stránkách spicimesto.cz.
Na úvod recenze bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Nesmírně si toho vážím.
Tahle kniha mě trochu mate, co se týče jejího určení. Fragment ji doporučuje pro věk 11+, bux.cz ji zařadil do beletrie pro dospělé, já sama jednoduše nevím. Zápletka je skutečně zajímavá. Rodiče z celého světa se jednou ráno prostě neprobudí. A to nejen lidé skutečně vychovávající své děti, ale všichni kdo kdy předali svůj genetický kód, muži i ženy. Jedná se o nevysvětlitelný fenomén a na nějakou dobu naprosto ochomí celou zemi. Brzy ale začnou záchrané práce všech bezdětných, kteří se snaží shromáždit co největší množství dětí, hlavně mladšího věku. Čtyři sourozenci, hlavní hrdinové Spícího města se ale rozhodnou své rodiče neopustit a zůstat skrytí v bytě. Jedná se o Kryštofa (15 let), Kristýnu a Emu (12 let) a nejmladšího Samuela (6 let). Ti se tedy zpočátku učí postarat se o sebe doma, nakoupit jídlo a uvařit, vyrovnat se s vypadávající elektřinou a nebezpečím číhajícím všude na ulici. Všichni drží pohromadě až dokud se nerozhodnou přecijen Samuela pro jeho vlastní bezpečí poslat s červeným křížem do nejbližší školy. Když ho ale zbývající sourozenci jdou navšívit a nenajdou ho, brzy se dovtípí, že Samuel byl ve skutečnosti unesen a rozhodnou se ho vydat hledat.
Od tohoto okamžiku sledujeme dvě dějové linie - Kryštofovo, Kristýnino a Emino pátrání a potom Samuelovy zážitky. Každá z nich má něco do sebe a děti zažívají skutečně mnohá dobrodružství. Setkávají se s hodnými lidmi, kteří se jim snaží pomoci, ale mnohem častěji s těmi zlými a sobeckými, kteří se je snaží jen využít. Přitom většina událostí je velice pravděpodobná a uskutečnitelná v podmínkách, ve kterých se svět ocitl. Některé situace jsou skutečně napínavé a vy netrpělivě otáčíte jednu stránku za druhou, abyste se dozvěděli jak celé dobrodružství dopadne. Probudí se rodiče? Najdou sourozenci malého Samuela?
Potud tedy mohu skutečně upřímně chválit. Postavy jsou popisovány velice reálně, jejich osobnost se s přibývajícími zkušenostmi vyvíjí, jejich chování se mění. Někdy jsou ufňukané jako malé děti kterými jsou a jindy dokáží skutečně silně vystupovat a postarat se jeden o druhého. Hlavně ze začátku ale působily poněkud zvláštně. Má teorie je, že autor, který sám má 4 děti, začal své hrdiny psát takové, jaké by si přál aby jeho děti byly, pokud by někdy musely čelit podobné situaci. Abych uvedla několik příkladů: šestiletý Samuel všem ostatním navrhne, aby si vyčistili zuby, Kryštof si nadšeně hraje se svými mladšími sourozenci, když si Kryštof hraje na počítači, po hodině ho vypne, protože tak to rodiče chtějí, ani jedno z dětí nemá ponětí co je to sex a jsou skutečně pohoršeny, pokud slyší někoho mluvit sprostě. Podobných příkladů v knize najdete spoustu a mě to skutečně přišlo poněkud zvláštní, protože sebevychovanější dítě se takhle prostě nechová.
Co se týče mého zmatení ohledně určení knihy. Příběh napovídá mladšímu věku čtenářů, stejně tak snaha poučovat čtenáře (Bůh je dobrý a postará se o vás, nedůvěřujte cizincům, starejte se o matičku Zemi, alkohol, cigarety a hrací automaty jsou špatné a mnoho dalšího) nebo ilustrace, kterých je kniha plná. Na druhou stranu ilustrace nejsou kreslené líbivým stylem, jako to bývá v knihách pro mladší čtenáře a vyjadřování autora je často trochu moc dospělé (např.: Kryštof, který rád přejímal zvyky druhých, čímž vyjdařoval touhu k někomu patřit - str. 33). Jednou za čas se v textu objeví podobný tip věty, který tam na první pohled rozhodně nepatří, alespoň pokud se má skutečně jednat o knihu pro jedenáctileté děti. To ale nemyslím vyloženě jako kritiku, jen mě to trochu mátlo.
Celkově za sebe musím označit knihu jako lepší průměr. Autor se velice dobře vypořádal s postavami hlavních hrdinů i těmi vedlejšími a dokázal napsat napínavé dobrodružství zasazené do současné České republiky. Dokonce se naprosto obešel bez fantasy prvků. Jediný trochu mimo tento svět je tajemný spánek, který všechny rodiče zasáhl, jinak je všechno naprosto obyčejné a všední a přesto zdaleka ne nudné. Opět si musím upravit názor na české autory, od kterých nikdy nečekám valnou kvalitu, ale kteří mě stále častěji příjemně překvapují. Martin Vopěnka chystá ještě dvě pokračování a to Spící spravedlnost a Spící tajemství. Druhý díl by měl vyjít v září letošního roku. Více o celé sérii se můžete dozvědět na webových stránkách spicimesto.cz.
0 komentářů:
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)