Scarlet - Marissa Meyer

Anotace: Osmnáctiletá Scarlet Benoitová je přesvědčena, že se o sebe dokáže postarat sama. Nepotřebuje a ani nechce si nikoho pustit do života. Výjimkou je její babička Michelle, žena, která Scarlet naučila všechno, co umí: pilotovat raketu, oškubat kachnu, ignorovat názor většiny a udělat si svůj. Celých jedenáct let byla babička pro Scarlet jediným blízkým člověkem na světě.
Až do dne, kdy babičku unese jakýsi tajemný gang a Scarletin život se navždy změní. Jediný, kdo o tomto gangu něco ví, je Vlk, pouliční rváč, kterého Scarlet zná jen zběžně. Scarlet se nerada svěřuje cizím lidem, zvláště pokud jde o muže, ze kterých čpí potíže na sto honů. Jenže Vlkovu pomoc potřebuje, pokud chce najít únosce své babičky. A to ještě netuší, jakou roli hrála před lety její babička při záchraně princezny Selene, nebo kdo Vlk vlastně je a jaké jsou jeho skryté úmysly…

Scarlet je drsný samorost, žádná křehká holubička. Na farmě své babičky dokáže pracovat pěkně tvrdě a jiná společnost jí ani nechybí. O to víc ji zasáhne, když její babička najednou zmizí a když se policie přestane o případ zajímat a prohlásí ho za uzavřený, nezbývá Scarlet jiná možnost, než se pustit do pátrání sama. Naštěstí potká Vlka, který jí může pomoci. Co ho to ale bude stát? A skutečně jí pomáhá jen z dobré vůle? Jak do toho všeho zapadá Cinder?
Stejně jako Cinder je Scarlet skvěle napsaná. Maličko šílený futuristický svět plný akce a dobrodružství. Obě nové hlavní postavy se mi líbily a obzvlášť Vlk je nejspíš můj nový oblíbenec. Navíc se nový příběh prolíná s pokračováním Cinder, takže nepřijdeme ani o své oblíbence z prvního dílu a dokonce i Cinder objeví nové spojence. Je tam to správné množství napětí, humoru a romantiky, takže člověk nemá ani na chvíli pocit, že by četl něco příliš dětského nebo zamilovaného. Je to prostě tak akorát a to já dokážu ocenit.
Líbilo se mi postupné odhalování dalších tajemství ohledně toho, co se s Cinder dělo v době její přeměny z princezny na kyborga a postupné rozvíjení vztahu mezi Scarlet a Vlkem mi rozhodně nedovolilo odložit knihu na příliš dlouho. Prostě stejně jako u prvního dílu jsem maximálně spokojená a už se nemůžu dočkat, až si z knihkupectví přinesu Cress a začtu se do dalšího pokračování. Jen škoda, že Winter vyjde v originále až někdy v listopadu, do té doby nejspíš všichni fanoušci napětím umřou.