Odpusťte mi, váš Leonard - Matthew Quick

19. 11. 2015

Anotace: Právě dnes má Leonard Peacock narozeniny. Dnes si do batohu k učebnicím přibalí P-38, pistoli nacistického důstojníka, kterou zdědil po svém otci, a zastřelí svého bývalého nejlepšího kamaráda a potom i sebe. Už se nemůže dočkat. Ještě předtím se však musí rozloučit se čtyřmi lidmi, na nichž mu záleží: sousedem Waltem, posedlém Humphreym Bogartem, houslovým virtuózem a spolužákem Babakem, Lauren, jež miluje Ježíše (a do níž byl trochu zamilovaný zase Leonard), a herr Silvermanem, který ho na střední učí o holokaustu... Nový román autora Terapie láskou.

Leonard je velice nešťastný mladý muž. Jeho život se nevyvíjí přesně tak, jak si představoval. Zažil nějaké ošklivé věci, o kterých nedokáže pořádně mluvit. Jeho matka je většinou pryč a nechává ho doma úplně samotného. Nemá otce. Na základě všech těchto důvodů se rozhodne se zabít. Nechce ale zemřít sám, nemilovaný a zapomenutý, takže před svou smrtí vykoná ještě něco. Pomstu na svém bývalém kamarádovi. Zastřelí jeho a pak sebe. Jednoduché, že? Samozřejmě se to neobejde bez dramatického loučení, plného náznaků a bez sebezpytování. Dokáže Leonard dotáhnout svůj plán do konce? Opravdu si přeje zemřít?
Tahle kniha byla pro mě další z řady zklamání. Tak nějak jsem čekala něco jiného. Něco víc. Něco působivějšího. Takhle ji mohu zařadit do stejného seznamu jako Ten, kdo stojí v koutě. Kniha, která se pokusila mluvit o závažném tématu a nějak při tom zapomněla být zábavná. A nemyslím zábavná jako vtipná, ale prostě zábavná. Taková, která zaujme své čtenáře. Která je donutí přemýšlet o svém tématu, zamilovat si své postavy a mluvit o svém konci ještě dlouho po dočtení. Možná tak působí na někoho jiného, ale na mě tedy ne.
Leonard je neskutečně protivná postava, která sice rozhodně potřebuje pomoct, ale já bych mu stejně nejradši vlepila pár facek, aby se probral. Celá kniha se odehrává v rámci dvou dnů, takže je psaná hodně rozvláčně a podrobně popisuje každý Leonardův krok, což je otravné, protože on těch kroků před svou sebevraždou zase tolik neudělá. A navíc ty dopisy z budoucnosti, které působí, jako by patřily do jiné knihy. No, prostě zklamání. Nechápejte mě špatně, Odpusťte mi, váš Leonard není celé jenom špatné. Byly tam i věci, které se mi líbily a díky kterým nakonec kniha dostala takové hodnocení, jaké dostala. Ale kdyby se tu a tam něco poupravilo, myslím, že by mohla být vážně skvělá. Občas mě při pročítání anotací napadne, že tahle kniha má skvělý potenciál, jen kdyby ten příběh napsal někdo jiný a přesně to je případ Leonarda. No, škoda.

 

2 komentářů:

Eliška - Věnováno knihám řekl(a)...

Ohledně těch facek ti naprosto rozumím, já tyhle pocity zažívám docela často. Rozčiluje mě, když někdo soustavně otravuje a vyžaduje pozornost výhrůžkama nebo chudáčkováním místo toho, aby prostě šel a problému se postavil čelem. A že takových lidí je!! Na tuhle knihu jsem četla docela dost nepěkných recenzí, takže si myslím, že asi stojí za starou belu. Nebrat, sáhnout po nějaký lepší :)

Silwiniel řekl(a)...

Zní to opravdu lákavě, to je škoda, že kniha nevyužila svůj potenciál.

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)