Američtí bohové - Neil Gaiman

Anotace: Stín strávil tři roky ve vězení, kde se držel zpátky a snažil se přežít. Všechno co chtěl, bylo vrátit se do náručí své milující ženy a po zbytek života se vyhýbat malérům. Několik dní před svým propuštěním se však dozvídá, že jeho manželka zahynula při automobilové nehodě. Svět se pro něj změnil v chladné místo.
V letadle, cestou na pohřeb, se Stín setkává s postarším mužem, který si říká pan Středa, a ten mu nabídne práci. Stín, muž, který už nemá co ztratit ji nakonec přijme. Pracovat pro tajemného Středu však není bez rizika a Stín brzy zjistí, že jeho místo ve Středových plánech je mnohem nebezpečnější, než si kdy představoval. Podniká rušnou cestu tajemným světem Ameriky, jak ji nezná, a jeho společníky jsou mimo jiné i vražedný Černobog, charismatický pan Nancy nebo půvabná Ester - ti všichni navíc vědí o něm víc, než on sám.
Postupně se Stín dozvídá, že minulost neumírá, že každý - jeho mrtvou ženu nevyjímaje - má svoje tajemství a že sázky jsou vyšší, než si kdo dokáže představit. Schyluje se k bouři epických rozměrů. Stín a Středa se stávají centrem konfliktu starého jako lidstvo samo. Pod povrchem každodenního života se schyluje k válce - a bojovat se bude o samotnou duši Ameriky...

Stín je v podstatě spokojený muž. Sice si odsedí tři roky ve vězení, ale doma na něj čeká žena a práce u bratrance v posilovně a vlastně všechno bude jako dřív. Jenomže pár dní před propuštěním se dozví, že jeho žena a bratranec zemřeli při autonehodě. Má sice zpět svojí svobodu, ale jinak přišel o všechno. A tak přijme práci u tajemného Středy, který požaduje služby řidiče, nosiče a případného bodyguarda. Stín se úkolu ujme skutečně poctivě, a i když zažije mnoho zvláštního, na nic se neptá a dělá, co se mu řekne. Alespoň do té chvíle, než se podivnosti začnou týkat přímo jeho. Potom se do dění vloží mnohem důkladněji a začne klást ty správné otázky. Jenomže je pozdě, situace se nevratně zamotala a on společně se Středou musí pokračovat ve svém poslání až do konce, ať už sladkého či hořkého.

Tahle knížka byla divná. A já si pořád ještě nejsem jistá, jestli dobře divná, nebo prostě jenom divná. Rozhodně měla své pozitivní aspekty, které se mi líbily a občas se mi dokonce líbily moc. Jenomže občas jsem prostě jenom zmateně kroutila hlavou nad tím, co to vlastně čtu. Celý příběh je vlastně o tom, že lidská víra „vytváří“ bohy a podobné bytosti, takže když do Ameriky přicházeli přistěhovalci se svými rozličnými vírami, nesli si své bohy sebou a samozřejmě je s postupem času opouštěli, zapomínali na ně, takže jsou z nich téměř obyčejní lidé, kteří se živí jak umí. To je sice zajímavý koncept, ale mě vážně nijak moc nebavil. Nejvíc mě zaujali egyptští bohové, které znám poměrně dobře, takže jsem si mohla užívat, jak krásně je Gaiman převedl do současnosti, jenomže pokud absolutně netušíte, o kom to sakra mluví, tohle kouzlo se jaksi vytrácí.

Víc se mi líbily části, kdy se Stín pokouší žít normálně mezi prací pro Středu. Gaiman mu vybral malinké městečko, plné úžasných a roztodivných postav. Je tu malá záhada, která se vyřeší až úplně na konci a která i tyhle zdánlivě neakční části posouvá neustále dál. Ovšem knize asi neslouží ke cti, že se mi víc líbila prakticky nadbytečná vedlejší zápletka než hlavní příběh. Ano, bylo to zajímavé a Gaiman píše skvěle, ale příběhem se mi tentokrát prostě do noty netrefil. Škoda, mohlo to být úžasné čtení, se kterým jsem se takhle trápila přes dva týdny a nemohla jsem se prokousat skrz.