Bylo nebylo #8

Dnešní knížka je jedna z mých oblíbených, kterou ale vždycky tak nějak pozapomenu do dalšího čtení. Tím ale lépe pro mě. Alespoň se můžu vždy nechat překvapit tím, kudy se bude celý příběh ubírat a jak dopadne. Jinak kdo by neznal, okamžitě nástup do knihovny a číst a číst, dokud neuvidíte poslední stránku. Tákže dneska je to:

Emily Brontëová - Na Větrné hůrce

Anotace: Slavný romantický a dramatický román Emily Brontëové se odehrává v tajuplném prostředí samoty uprostřed mokřin, kam přichází nový nájemce, aby nečekaně prožil strašidelné noční dobrodružství a začal pátrat po osudech nevlídných a drsných obyvatel usedlosti. Objevuje příběh, na jehož počátku stojí nenaplněná láska, cit, jenž jako zhoubný oheň spálil duši a zanechal v ní jenom pustošivou nenávist a celoživotní touhu po pomstě. Heathcliffova neukojitelná krutost po léta ničí životy lidí z usedlosti, pak ale láska, kterou nelze řídit rozumem, znovu zasáhne do osudů hlavních hrdinů.

První věty: 1801 Vracím se z návštěvy u svého domácího pána - jediného souseda, kterého tu budu mít na krku. Takovouhle končinu si dám líbit! V celé Anglii bych na mou věru marně hledal zákoutí tak vzácně nedotčené společenským ruchem.